30.10.2008 00:00

Ústavní soud zamítl návrh senátorů na zrušení povinného členství v České lékařské komoře

ČLK je podle rozhodnutí veřejnoprávní korporací, na povinné členství v ní tedy právo na svobodné sdružování nelze uplatnit.

Podáním ze dne 25. 5. 2006 navrhla skupina senátorů Senátu Parlamentu České republiky, aby Ústavní soud pro rozpor s ústavním pořádkem zrušil § 3 odst. 1 zákona č. 220/1991 Sb., o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře, jež ukládá každému lékaři, který vykonává na území České republiky lékařské povolání v léčebné a preventivní péči, povinnost být členem České lékařské komory (ČLK).

Text napadeného ustanovení zní:

„Každý lékař, který vykonává na území České republiky lékařské povolání v léčebné a preventivní péči, musí být členem České lékařské komory.“

Navrhovatelé vyjádřili přesvědčení, že pod právo svobodně se sdružovat patří i právo se naopak nesdružovat, pokud o to daný subjekt nemá zájem.

Podle navrhovatelů princip povinného členství v České lékařské komoře staví každého před volbu mezi dvěma ústavně zaručenými právy: právem na svobodný výkon povolání a právem svobodně se sdružovat .Chce-li lékař  využít své právo na svobodný výkon povolání, musí se povinně sdružit v ČLK a naopak, míní-li využít práva svobodně se nesdružit, nezbývá než se vzdát práva na výkon svého povolání.

Podle návrhu je při omezování základních práv a svobod zapotřebí šetřit jejich podstaty a smyslu, a proto je nutno uchýlit se k omezením co nejmenším, která ještě vedou k dosažení cíle. Není tedy možno provést omezení tam, kde lze dosáhnout žádaného účelu bez omezení.

Navrhovatelé souhlasili, že je legitimním cílem státu usilovat o přiměřenou regulaci poskytování lékařské péče a dohlížet na kvalitu poskytovaných služeb. Nucené sdružení v ČLK však podle nich není jedinou možností, jak dohlížet na práci lékařů a zaručit jejich odbornou kvalifikaci. Povinné sdružovaní v ČLK není potřebné, existuje-li způsob šetrnější k základním právu, jak dosáhnout téhož účelu, totiž prostřednictvím přímého výkonu státní správy.

Ústavní soud došel po zvážení právní povahy ČLK, vlastní předchozí judikatury, jakož i správní a soudní praxe jiných zemí k závěru, že návrh není důvodný.

ČLK totiž není možné považovat za sdružení ve smyslu Listiny základních práv a svobod, neboť vykazuje znaky veřejnoprávní korporace profesní samosprávy. Ústavně zaručené právo svobodně se sdružovat či nesdružovat se není tedy možné na povinné členství v ČLK vztáhnout. Aniž by Ústavní soud zaujímal stanovisko ke vhodnosti či efektivitě stávající právní úpravy, konstatoval, že není v rozporu s ústavním pořádkem, zřídí-li zákonodárce k výkonu dozoru nad lékařským povoláním profesní komoru s povinným členstvím.

Podrobnější odůvodnění lze nalézt přímo v nálezu Ústavního soudu, publikovaném v databázi rozhodnutí Ústavního soudu http://nalus.usoud.cz pod spisovou značkou Pl ÚS 40/06.

zdroj: Ústavní soud ČR

—————

Zpět


Kontakt: Pro právo Projekty: Smlouvy zdarma, Vzory zdarma, Smlouvy a vzory, Výpověď - vzor, Vzor životopisu, Půjčky a dluhy, Rozvod manželství

PageRank ukazatel optimalizace PageRank.cz